Podběl
Bylinka, která roste po celé Evropě a v Asii. Byla zavlečena i do Severní Ameriky. Její zlatožluté květy se u nás objevují již v předjaří, někdy v době, kdy ještě zcela neroztál sníh. Lze jej nalézt na vlhčích místech u cest a silnic, kolem potoků, na rumištích, náspech, ve starých lomech atd.
Podběl lékařský (Tussilago farfara), je vytrvalá bylina s plazivým šupinatým oddenkem, který se rychle rozrůstá. Rostlina se tak může stát obtížným plevelem. Z oddenku, v předjaří, vyrůstají přímé šupinaté bezlisté lodyhy, jenž jsou za květu dlouhé 10-15 cm a v době, kdy mají plody, dosahuje jejich délka 20-30 cm.
Srdčitě okrouhlé listy s dlouhými řapíky, které tvoří přízemní růžici, se objevují až po odkvětu.
Listy jsou nejprve po obou stranách běloplstnaté, ale brzy na líci olysají. Zlatožluté květy tvoří úbory, které mají v průměru 1-1.5 cm. V terči květenství jsou samčí trubkovité květy a na okrajích samičí jazykovité květy. Na každé lodyze je jeden úbor. Plodem je nažka s chmýrem.
Drogou je květ i list podbělu.
V květech podbělu je obsaženo množství flavonoidů, především žluté barvivo xantofyl, a také rutin a karoten. Dále v něm byla zjištěna silice, slizovité látky (především faradiol), hořčiny a třísloviny. Pyrolizidinové alkaloidy, které se v této rostlině nacházejí, se označují jako necidy.
Z nich jsou nejdůležitější senkirkin, senecionin a tussilagin. Podběl obsahuje rovněž organické kyseliny (gallová, jablečná, citronová, vinná), inulin, cholin atd.
K účinným látkám podbělu patří zejména sliz, který chrání zanícené sliznice. Jeho zdrojem jsou jak květy tak listy. Třísloviny působí proti zánětům a při léčbě se rovněž uplatňují jejich adstringentní vlastnosti. Další látkou, která pomáhá při léčbě, je silice, jenž dezinfikuje a má spasmolytické účinky. Proti křečím hladkého svalstva působí i flavonoidy.
Podběl se doporučuje na kašel s hojným vykašláváním hlenů a na bronchitidu. Nálev z byliny se dále podává při rýmě, chrapotu nebo chřipce.
Podběl bývá součástí bylinných směsí určených k vykašlávání Ze šťávy nebo květů smíchaných s medem se vyrábí tzv. podbělový med. Květy mají silnější spasmolytický účinek než listy. Listy více podporují vykašlávání hlenů a při léčbě se uplatňují jejich adstringentní vlastnosti.
Podběl aplikovaný zevně urychluje hojení ran. Omyté a mírně podrcené listy, zbavené řapíků, se přikládají na bolestivé klouby, místa postižená revmatismem, dnou apod. Pomáhají také při podráždění pokožky, vyrážkách nebo zánětech kůže. Doporučuje se je aplikovat na zánět žil, vředy a ekzémy.
* * * * * *
Nálev se připravuje z 1 lžičky drogy (sušený květ nebo drcený list) zalité šálkem vroucí vody a luhované po dobu 10 minut. Užívá se 2x denně.
Podběl by se měl podávat jen krátkodobě a v nízkých dávkách. V opačném případě pyrolizidinové alkaloidy, které obsahuje, mohou toxicky působit na játra. Nejvíce těchto látek se nachází v čerstvé rostlině, v sušené droze je jich výrazně méně. Podávání nálevu ani odvaru ze sušené drogy nepředstavuje krátkodobě žádné nebezpečí.
Podběl v kuchyni bychom měli používat pro zpestření jen občas a vždy tepelně upraven
* * *
Čočkový salát se zeleninou a podbělem.
250 g čočky, 250 g mražené zeleniny (hrášek, karotka, kukuřice), hrst mladých výhonků podbělu (mladá nerozkvetlá poupátka), 1 lžíce olivového oleje, 1 lžíce sójové omáčky (nejlépe shoyu nebo tamari), saturejka, 1 stroužek česneku, sůl, jarní zeleninu a několik kvítků podbělu na ozdobu.
Přebranou a předem namočenou čočku uvaříme spolu se saturejkou. V malém množství vody krátce povaříme i mraženou zeleninu a nakrájené výhonky podbělu. Po vychladnutí čočku smícháme se zeleninou a výhonky. Přidáme olej a sojovou omáčku, rozetřený česnek a dle chuti osolíme. Vše dobře promícháme a necháme v chladu odležet. Před podáváním ozdobíme jarní zeleninou a květy podbělu.